Řádně zvolena zastupitelstvem obce se Šárka Andrlíková stala vedoucí redaktorkou periodika KOSTKA, a také úřední osobou. Svůj hlavní úkol, aby se otištěné příspěvky shodovaly s předlohou autora, ale pojala diktátorsky a doprovodila svérázným výkladem zákonů. Tlak prohraného soudního sporu aktivoval pud sebezáchovy a uvolnil cenzuru v obecním periodiku KOSTKA. Následovala rezignace úřední osoby Šárky Andrlíkové na funkci vedoucí redaktorky. Rituálně, s pomocí normalizačních frází, fake news a hoax citací.
Samotný rezignační dopis a průvodní e-maily ze dne 27.9.2019 a 24.10.2019 jsou protkány jazykem se slovními obraty z husákovské normalizace sedmdesátých let užívaným k diskreditaci osob režimu nepohodlných. Texty uvádím bez komentáře, posouzení je na Vás.
… to považuji za snahu o okupaci místního tisku opozičními zastupiteli.
Fake news a hoax citace se v rezignačním dopise vedoucí redaktorky Šárky Andrlíkové nejen opisují z dřívějších vydání periodika KOSTKA, ale přidávají se nové.
Můj komentář. Zmiňovaný dopis je moje žádost vydavateli o otištění sdělení zastupitele obce. V dopise píši, že doporučuji vydavateli věnovat bedlivou pozornost patřičným judikátům. Dále je uvedeno 6 judikátů přesně označených číslem jednacím, názvem soudu a datem vyhlášení. K tomu je citována relevantní část rozsudku. Tedy nejsou to kdovíjaké soudní kauzy, ale konkrétní rozhodnutí soudu v konkrétní věci. Dovolání ve věci §4a a §11a na Nejvyšším soudě neexistuje, tedy je zbytečné řešit jestli se někdo odvolal. Tyto rozsudky jsou veřejně dostupné na základě vyžádání. To obec či vedoucí redaktorka Andrlíková mohla učinit, tak jak jsem to udělal já. Vyjádření z rezignace spadá do fake news.
Můj komentář. Odkazování na dokument právního odd. živnostenského úřadu (KUZL 7985/2018), popř. Rozhodnutí KUZL/34550/2018 dělala Redakční rada v periodiku KOSTKA poměrně často a zdůvodňovala tím své konání v rozporu s Tiskovým zákonem (což ostatně potvrdil Rozsudek prohraného soudního sporu). Takové konání nelze nazvat jinak než hoax citací. Jednoduše proto, že na konci Redakční radou citovaného dokumentu KUZL 7985/2018 nalezneme zásadní větu: vyjádření KÚ Zlínského kraje není a ani nemůže být závazné.
To je jako kdyby vám soused v obci řekl, že na semaforu můžete jezdit na červenou. Poplácáte se po ramenou, jak jste jim to nandali, ale ve skutečnosti máte zaděláno na velký malér, jestliže projedete na červenou.
Můj komentář. Rozsudek č.j. 16 C 96/2018-57 OS Kroměříž nenabyl právní moci, naopak byl rozsudkem odvolacího KS soudu v Brně zrušen. Tedy to co je napsáno v Rozsudku soudu I. stupně není právně závazné. Vyjádření „Tento stav bral na zřetel i Okresní soud“ lze s úspěchem považovat za hoax.
Můj komentář. Krajský soud v mojí civilní žalobě nemá pravomoc rušit právně nezávazné vyjádření KÚ Zlínského kraje především proto, že to není předmětem žaloby. Vyjádření KÚ ZK by musel zrušit nadřízený úřad (MV ČR), nebo pravomocný rozsudek soudu v samostatné správní žalobě. Vyjádření KÚ Zlínského kraje platí, ale jedná se jen o právně nezávazný názor. Toto tvrzení opět spadá do fake news.
Můj komentář. Kasační stížnost jako mimořádný opravný prostředek se podává ve správních žalobách. Moje žaloba ve věci Tiskového zákona byla civilní žaloba a tam je mimořádný opravný prostředek dovolání k Nejvyššímu soudu. Nejvyšší správní soud nemá s mojí civilní žalobou nic společného. Věta z rezignace spadá do fake news.
Můj komentář. Ve zmiňovaných dokumentech se exaktně nikde neříká nic o správnosti postupu redakční rady. Dokumenty jen citují Tiskový zákon a důvodovou zprávu s tím, že právně závazné stanovisko pro konkrétní případ je na rozhodnutí soudu. Věta z rezignace je hoax citací.
Objektivně je třeba uvést, že rezignace obsahuje pravdivé tvrzení, o kterém není sporu.
Úřední osoby by měly jednat v souladu se zákony, respektovat zásady právního státu. Jelikož se jedná o úřední osoby veřejné správy, která je ze svého principu pod kontrolou veřejnosti, musí být schopni před veřejností obhajovat své kroky i za cenu razantnější kritiky. My, jako občané a občanská společnost musíme bránit omezování svých práv jako svoboda projevu či právo na informace od úředních osob státní správy. Jen tak může existovat funkční právní stát i na nejnižší úrovni obecních samospráv.
Dodatek. Tématu se v minulosti věnovaly příspěvky Z redakční rady se stala (ne)řízená střela ze dne 6.6.2018, ZZO č.22 – komentovaný sestřih videozáznamu bodu 11 ze dne 27.8.2017, Svoboda. Svoboda? Zapomeňte, my jsme zákon! publikovaném dne 28.11.2019.
Právní exkurz:
Za úřední osobu se dle § 127 odst. 1 písmeno d) trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) považuje „člen zastupitelstva nebo odpovědný úředník územní samosprávy“. Členy Redakční rady volí zastupitelstvo obce a Redakční rada vykonává předepsané činnosti v rámci pravomocí schválených zastupitelstvem obce v dokumentu Pravidla pro vydávání periodika Kostka. Členové Redakční rady se tak stávají odpovědnými úředníky územní samosprávy – obce Kostelec u Holešova.
V judikátu Ústavního soudu I. ÚS 211/99 se kromě jiného uvádí. „Institucím a orgánům, jež reprezentují veřejnou moc státu, a v důsledku toho jsou nositeli rozhodnutí, jež občané napadají, přísluší vždy větší dávka tolerance, velkorysosti a nadhledu, než je tomu u jednotlivých občanů, jak o tom svědčí judikatura Evropského soudu pro lidská práva.
Výše uvedené informace a dokumenty se vztahují k činnosti vedoucí redaktorky Šárky Andrlíkové jako úřední osoby a jsou časově omezené na její mandát od 17.2.2015 (zvolení zastupitelstvem) do 12.12.2019 (přijetí rezignace zastupitelstvem).