Kdy a co můžete fotografovat nebo natáčet. Kde a jakým způsobem můžete pořízený materiál zveřejňovat. Co je to komerční a editorial licence.

Fotografie a video (dále budu psát fotografie, protože z autorského a licenčního pohledu je to identické) je tvůrčí proces, který je definován autorským zákonem 121/2000 Sb.. Otázku zda jste či nejste profesionál u nás zákon neřeší. V cizině na to, zda jste profesionál či amatér, mají jednoduchou otázku: živíte se tím? Jestli ano, pak jste profesionál.

Připravil jsem lehký náhled do autorského práva, užití děl a typické porušování licenčních podmínek. Výčet samozřejmě není detailní. Snažím se tímto jen zprostředkovat své letité zkušennosti a svůj pohled na danou problematiku.

Komerční a editorial licence

Fotografii určenou pro komerční účely si představte např. jako součást reklamy. Zjednodušeně řečeno, pokud licencí Vaší fotografie někdo vydělává peníze (a nemusí je jen fyzicky vydělat, stačí úmysl), pak se jedná o komerční užití. Komerční fotografie musí být tzv. „čistá“. Tedy musí mít vypořádána všechny práva. Jak osobnostní, tak i ostatní. Od zobrazovaných osob musíte mít písemný souhlas s užitím, musíte si dát pozor na vyhrazená architektonická díla, u interiérů musíte mít souhlas majitele, v záběru nesmí být loga, identifikátory (jako třeba SPZ) atd. Všimněte si jak v televizních seriálech pečlivě přelepují loga na maskách aut. Aby byla fotografie ze Staroměstského náměstí akceptována v komerční licenci, musel jsem víc jak týden velmi pečlivě vymazávat loga a nápisy z markýz, domů a objektů. A dokážete si představit, že těch nápisů a log tam bylo opravdu hodně.

Editorial (novinářská) licence naopak může obsahovat záběry lidí, aniž máte jejich souhlas. Podobně je to s architekturou. Editorial licence má ale své zákonitosti a nezbytně nutné podmínky. Především nesmíte se záběrem manipulovat. Přípustné jsou jen základní úpravy jasu, kontrastu, barevnosti apod. ale tak, aby nebyl změněn původní smysl a charakter snímku.

Pokud si budete fotografovat pouze a jen pro své soukromé účely a nebudete fotografie nikde publikovat, nemusí Vás předchozí rozdělení fotografií na komerční/editorial a s tím spojená omezení trápit. Slovo nikde je ovšem velmi důležité. Znamená to žádný Facebook, žádné posílání kamarádům, žádny YouTube. Teoreticky ani nejbližším.

Podobně si teoreticky můžete fotit a zveřejňovat/vystavovat co chcete a koho chcete, pokud Vaše dílo bude umění. Určitě cítíte tu nejistou půdu, kdo zodpovědně prohlásí a prokáže, že se jedná o umění. Samozřejmě vše za předpokladu, že Vaše dílo nemá základ v díle jiného autora (tedy nevykrádáte jiná díla). Ale to platí obecně pro všechna díla. Uvedu typický příklad (fotografie vlevo). Fotografie nasvícené Eiffelovy věže nemůže být bez souhlasu komerčně užívaná, protože nasvícení je pod ©. Ovšem když objekt nafotíte s dostatečnou kreativitou, je to považováno za umění a fotografii můžete vystavovat, prodat jako umělecké dílo, apod. Ale obávám se, že kdyby tato jakkoliv kreativní fotografie, sama o sobě považovaná za umění, byla použita ke komerčnímu účelu, asi bychom u majitele © osvětlení Eiffelovy věže narazili. Tím chci dokumentovat, že zdánlivě jasná pravidla nemusí být v detailech a způsobu provedení až tak jasná a jednoznačná, jak se na první pohled zdá.

Užití licence

Kdokoliv kdo chce použít (a je jedno jestli zveřejnit na webu, na přednášce, nebo na přáníčku k svátku) Vaší fotografii, musí mít od autora písemný souhlas (to mimochodem odsouhlasujete i na FB a YT). Písemný souhlas musí obsahovat k čemu a v jakém rozsahu se licence poskytuje. Dalším důležitým momentem je, jestli je licence převoditelná na třetí subjekt (tedy jestli bez Vašeho vědomí může nabyvatel poskytnout licenci někomu dalšímu). V neposlední řadě v licenčních podmínkách je podstatné, zda nabyvatel může do Vašeho díla zasahovat (editovat, modifikovat), nebo ne.

Obecně platí, že autorství je nepřevoditelné – dílo je navěky vaše. Nemůžete se ho zříct či prodat. Můžete maximálně prodat/poskytnout licenci – jednorázovou, nebo se nechat zastupovat agenturou. Dobrá rada: prodávejte vždy licenci a ne fotografii. To je trochu právní disproporce v našem AZ. Detaily nebudu rozepisovat, vysvětlím individuálně kdo bude mít zájem.

Obvyklé chyby

Stáhnete si fotografii např. z webu a použijete jí ve svých materiálech. Pokud není obrázek v licenci free nebo Common license, je to s největší pravděpodobností špatně a porušujete práva autora. Záleží ale na licenčních podmínkách zdroje. Pozor na podmínky! To že si někde fotku stáhnete zdarma ještě neznamená, že jí tento server vlastní legálně.

Dostanete fotografii a zveřejníte jí. Pokud nemáte od autora povolení k užití, je to špatně a porušujete autorova práva a dost možná i práva třetích osob jichž se obsah fotografie dotýká.

Jaké sankce hrozí? Podle §40 zákona 121/2000 Sb. za neoprávněné užítí náleží autorovi dvojnásobek obvyklé odměny za licenci. Zákon říká rovnou dvojnásobek ceny. K tomu si připočtěte náklady na právníky a pohybujete se v desítkách tisíc.

Veřejné projevy

Specifickou oblastí je focení veřejných osob (politiků, celebrit, atd.). Tam se můžeme dostat ke konfliktu mezi právem na informace a ochranou osobnosti. Obecně je zažité, že veřejně činná osoba musí strpět zájem médií. V běžné praxi seriózní žurnalistiky nebývá problém. Extrémní bulvár balancuje často za hranou a pak celebritám a politikům někdy nezbývá než věc nechat posoudit soudu. Další samostatnou oblastí je focení na veřejných zasedáních veřejné správy. Pro porozumnění problematiky tohoto odstavce doporučuji dokumenty přiložené k mému staršímu příspěvku: Nahrávání veřejného zasedání zastupitelstva obce Kostelec u Holešova.