Archiv pro rubriku: právní opora

zákony, vyhlášky, stanoviska úřadů, rozhodnutí soudů
informace o postupech žádostí na úřady a instituce

Foto & video: znejte svoje práva a respektujte práva druhých

Kdy a co můžete fotografovat nebo natáčet. Kde a jakým způsobem můžete pořízený materiál zveřejňovat. Co je to komerční a editorial licence.


Fotografie a video (dále budu psát fotografie, protože z autorského a licenčního pohledu je to identické) je tvůrčí proces, který je definován autorským zákonem 121/2000 Sb.. Otázku zda jste či nejste profesionál u nás zákon neřeší. V cizině na to, zda jste profesionál či amatér, mají jednoduchou otázku: živíte se tím? Jestli ano, pak jste profesionál.

Připravil jsem lehký náhled do autorského práva, užití děl a typické porušování licenčních podmínek. Výčet samozřejmě není detailní. Snažím se tímto jen zprostředkovat své letité zkušennosti a svůj pohled na danou problematiku.

Komerční a editorial licence

5D23275AAN-thumbFotografii určenou pro komerční účely si představte např. jako součást reklamy. Zjednodušeně řečeno, pokud licencí Vaší fotografie někdo vydělává peníze (a nemusí je jen fyzicky vydělat, stačí úmysl), pak se jedná o komerční užití. Komerční fotografie musí být tzv. „čistá“. Tedy musí mít vypořádána všechny práva. Jak osobnostní, tak i ostatní. Od zobrazovaných osob musíte mít písemný souhlas s užitím, musíte si dát pozor na vyhrazená architektonická díla, u interiérů musíte mít souhlas majitele, v záběru nesmí být loga, identifikátory (jako třeba SPZ) atd. Všimněte si jak v televizních seriálech pečlivě přelepují loga na maskách aut. Aby byla fotografie ze Staroměstského náměstí akceptována v komerční licenci, musel jsem víc jak týden velmi pečlivě vymazávat loga a nápisy z markýz, domů a objektů. A dokážete si představit, že těch nápisů a log tam bylo opravdu hodně.

Editorial (novinářská) licence naopak může obsahovat záběry lidí, aniž máte jejich souhlas. Podobně je to s architekturou. Editorial licence má ale své zákonitosti a nezbytně nutné podmínky. Především nesmíte se záběrem manipulovat. Přípustné jsou jen základní úpravy jasu, kontrastu, barevnosti apod. ale tak, aby nebyl změněn původní smysl a charakter snímku.

Pokud si budete fotografovat pouze a jen pro své soukromé účely a nebudete fotografie nikde publikovat, nemusí Vás předchozí rozdělení fotografií na komerční/editorial a s tím spojená omezení trápit. Slovo nikde je ovšem velmi důležité. Znamená to žádný Facebook, žádné posílání kamarádům, žádny YouTube. Teoreticky ani nejbližším.

5D1808AN-thumbPodobně si teoreticky můžete fotit a zveřejňovat/vystavovat co chcete a koho chcete, pokud Vaše dílo bude umění. Určitě cítíte tu nejistou půdu, kdo zodpovědně prohlásí a prokáže, že se jedná o umění. Samozřejmě vše za předpokladu, že Vaše dílo nemá základ v díle jiného autora (tedy nevykrádáte jiná díla). Ale to platí obecně pro všechna díla. Uvedu typický příklad (fotografie vlevo). Fotografie nasvícené Eiffelovy věže nemůže být bez souhlasu komerčně užívaná, protože nasvícení je pod ©. Ovšem když objekt nafotíte s dostatečnou kreativitou, je to považováno za umění a fotografii můžete vystavovat, prodat jako umělecké dílo, apod. Ale obávám se, že kdyby tato jakkoliv kreativní fotografie, sama o sobě považovaná za umění, byla použita ke komerčnímu účelu, asi bychom u majitele © osvětlení Eiffelovy věže narazili. Tím chci dokumentovat, že zdánlivě jasná pravidla nemusí být v detailech a způsobu provedení až tak jasná a jednoznačná, jak se na první pohled zdá.

Užití licence

Kdokoliv kdo chce použít (a je jedno jestli zveřejnit na webu, na přednášce, nebo na přáníčku k svátku) Vaší fotografii, musí mít od autora písemný souhlas (to mimochodem odsouhlasujete i na FB a YT). Písemný souhlas musí obsahovat k čemu a v jakém rozsahu se licence poskytuje. Dalším důležitým momentem je, jestli je licence převoditelná na třetí subjekt (tedy jestli bez Vašeho vědomí může nabyvatel poskytnout licenci někomu dalšímu). V neposlední řadě v licenčních podmínkách je podstatné, zda nabyvatel může do Vašeho díla zasahovat (editovat, modifikovat), nebo ne.

Obecně platí, že autorství je nepřevoditelné – dílo je navěky vaše. Nemůžete se ho zříct či prodat. Můžete maximálně prodat/poskytnout licenci – jednorázovou, nebo se nechat zastupovat agenturou. Dobrá rada: prodávejte vždy licenci a ne fotografii. To je trochu právní disproporce v našem AZ. Detaily nebudu rozepisovat, vysvětlím individuálně kdo bude mít zájem.

Obvyklé chyby

Stáhnete si fotografii např. z webu a použijete jí ve svých materiálech. Pokud není obrázek v licenci free nebo Common license, je to s největší pravděpodobností špatně a porušujete práva autora. Záleží ale na licenčních podmínkách zdroje. Pozor na podmínky! To že si někde fotku stáhnete zdarma ještě neznamená, že jí tento server vlastní legálně.

Dostanete fotografii a zveřejníte jí. Pokud nemáte od autora povolení k užití, je to špatně a porušujete autorova práva a dost možná i práva třetích osob jichž se obsah fotografie dotýká.

Jaké sankce hrozí? Podle §40 zákona 121/2000 Sb. za neoprávněné užítí náleží autorovi dvojnásobek obvyklé odměny za licenci. Zákon říká rovnou dvojnásobek ceny. K tomu si připočtěte náklady na právníky a pohybujete se v desítkách tisíc.

Veřejné projevy

Specifickou oblastí je focení veřejných osob (politiků, celebrit, atd.). Tam se můžeme dostat ke konfliktu mezi právem na informace a ochranou osobnosti. Obecně je zažité, že veřejně činná osoba musí strpět zájem médií. V běžné praxi seriózní žurnalistiky nebývá problém. Extrémní bulvár balancuje často za hranou a pak celebritám a politikům někdy nezbývá než věc nechat posoudit soudu. Další samostatnou oblastí je focení na veřejných zasedáních veřejné správy. Pro porozumnění problematiky tohoto odstavce doporučuji dokumenty přiložené k mému staršímu příspěvku: Nahrávání veřejného zasedání zastupitelstva obce Kostelec u Holešova.

Nahrávání veřejného zasedání zastupitelstva obce Kostelec u Holešova

Dne 8.12.2015 proběhlo veřejné zasedání zastupitelstva obce Kostelec u Holešova.Zřejmě jako první v historii ZO a nejspíš i obce jsem využil své právo zaručené článkem 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Nepochybně jsem tím téměř všechny zaskočil – zdejší právní povědomí o právech a povinnostech vyplývajících ze zákonů je zde, až na výjimky, na velmi nízké úrovni.

Ostatně posuďte sami na sestřihu videozáznamu. Z původní 20ti minutové debaty jsem ve výsledném 11,5 min. sestřihu pro přehlednost vynechal pouze informace netýkající se pořizování záznamu.

Informace o pořizování audiovizuálního záznamu

V souladu se zákonem jsem přítomné vyvěšeným dokumentem informoval o pořizování audiovizuálního záznamu. Samozřejmostí je registrace v rejstříku Úřadu pro ochranu osobních údajů; moje registrace má číslo 0063805.

Přestože jsem ohledně legálnosti pořizování videozáznamu ze ZO sděloval p. Hlobilovi a jeho koaličním zastupitelům dostatečně mnoho podložených argumentů a faktů, odmítali je akceptovat. Nezbývalo mi jiné, než požádat vyšší autority – Ministerstvo vnitra – o zaslání stanoviska.

10621 pořizování videozáznamu na ZZO_Page_1

Odpověď MV, odboru veřejné správy, dozoru a kontroly na mou žádost si můžete prohlédnout zde. První přílohou k odpovědi je stanovisko ODK MV č. 7/2008.2008-7_(zvukovĂ©_a_obraz._záz_ze_ZO)_Page_1

Druhou přílohou je stanovisko UOOU č. 2/2013.

2-2013 UOOU_Page_1

Nezbývá než doufat, že p. Hlobil a jeho koaliční zastupitelé si prostudují stanoviska a výklady právních nadřízených autorit a budou s pokorou a úctou respektovat a dodržovat zákony této země, jak ostatně ve svém slibu zastupitele slíbili.

Zákony a předpisy

Asi nejpřehlednější a průběžně aktualizovaný zdroj zákonů, nařízení a vyhlášek je projekt Zákony pro lidi, který najdete zde (nebo klikněte na proklik) www.zakonyprolidi.cz. Pro zobrazení hledaného zákona napište jednoduše do vyhledávacího okna číslo hledaného zákona, nebo jeho název. Web je pěkný v tom, že si můžete nechat zobrazovat i historii, tedy postupné novely. Zároveň vidíte co bylo a jakým způsobem naposled aktualizováno. To je docela důležité, protože mnoho zákonů je novelizováno parlamentním nešvarem zvaným přílepek a ten se ve sbírce zákonů zdlouhavě hledá. Zákon si můžete stáhnout jako pdf, nebo vytisknout.

Druhý můj oblíbený zdroj právních informací je projekt Frank Bold, který najdete na adrese www.frankbold.org. Jedná se o neziskový projekt skupny právníků původně pracujících na ochraně životního prostředí a krajiny. Za léta se rozrost do pěkného rádce pro občany i instutce jak různé věci řešit. Web je průběžně aktualizován a zdá se mi objektivní pro obě strany (oprávněného i povinného). Zřejmě nejzajímavější (alespoň pro mne) je rubrika poradna, kterou vřele doporučuji.

seznam zákonů, se kterými asi nejčastěji přijdete do styku

Popis charakteristiky pod zákonem není vyčerpávající – má jen hrubě orientovat v jeho smyslu a použití.

zákon o svobodném přístupu k informacím 106/1999Sb.

Prostřednictvím tohoto zákona můžete požádat o informace instituce zjednodušeně řečeno financované z veřejných prostředků (obce, města, ministerstva, účady, a společnosti jimi zřízené, atd.). Informaci musí být poskytnuta do 15 dnů. Poskytnutá informace musí být zvěřejněna na webu. Zákon zná institut stížnosti, kterou řeší nadřízený orgán. Dozor nad prováděním zákona má Ministerstvo vnitra – odbor dozoru a kontroly (kam ve druhé instanci můžete uplatnit stížnost). Žádost musí obsahovat formality požadované zákonem, jinak může být zamítnuta. Žádost logicky nemůže být anonymní a nemusí obsahovat zdůvodnění. Zákon popisuje, jaké informace lze či nelze poskytnout. Zjednodušeně řečeno nelze poskytnout utajované informace a informace o životním prostředí a ochraně krajiny (to řeší jiný zákon).

nařízení vlády o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím 173/2006Sb.

Nařízení vlády navazující na § 21 odst. 2 zákona 106/1999 Sb. Nařízení vlády definuje pro povinné způsob stanovení náhrad za poskytování informací dle zákona. Obec nemůže vytvořit libovolným způsobem sazebník náhrad jak jí umožňuje zákon 106/1999 Sb., ale pouze dle zásad definovaných v totmo vládním nařízení.

zákon o právu na informace o životním prostředí 123/1998Sb.

Prostřednictvím tohoto zákona můžete požádat o informace instituce mající ve své náplní řešení životního prostředí a ochranu krajiny (přenesené pravomoce obcí a měst, ministerstva, účady, atd.). Informaci musí být poskytnuta do 30 dnů. Žádost musí obsahovat formality požadované zákonem, jinak může být zamítnuta. Žádost logicky nemůže být anonymní a nemusí obsahovat zdůvodnění. Zákon popisuje, jaké informace lze či nelze poskytnout. Zjednodušeně řečeno poskytují se informace o životním prostředí a ochraně krajiny.

zákon o ochraně přírody a krajiny 114/1992Sb.

Zákon popisující ochranu přírody a krajiny. Dává pravidla co instituce i jednotlivci musí respektovat při svých činnostech, aby dodržovali ochránu přírody a krajiny.

zákon o obcích 128/2000Sb.

Základní zákon obce popisující co a jak má obec a její instituce vykonávat. Popisuje rozdělené pravomocí mezi zastupitele, radu a starostu. Definuje zodpovědnost za výkon úkonů přenesené pravomoci a samostatné působnosti obce. Popisuje práva a povinnosti zastupitelů, rady a starosty obce.

zákon o ochraně osobních údajů 101/2000Sb.

Zákon definující ochranu osobních údajů. Popisuje co musíte udělat pokud chcete zpracovávat osobní údaje, popisuje co není zpracování osobních údajů a kdy nemusíte mít souhlas dotčené osoby.

zákon o veřejných zakázkách 134/2016Sb.

Zákon definující veřejné zakázky. Popisuje způsob provedení veřejné zakázky pokud spadá do limitu dafinovaného zákonem. U podlimitních zakázek definuje jen některé povinnosti pro vyhlašovatele řízení. Velmi důležitý zákon zajišťující přidělování zakázek financovaných z veřejných peněz.

zákon o kontrole (kontrolní řád) 255/2012Sb.

Zákon popisující pravidla o kontrolách veřejných institucí. Klíčový zákon pro auditora, který minimálně jednou ročně musí provést audit hospodaření obce (zahrnuje i audit veřejných zakázek).

zákon správní řád 500/2004Sb.

Zákon definuje postup orgánů moci výkonné (samosprávné celky – obce, města), pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. Ke správnímu soudu se podává žaloba, pokud nižší opravné prostředky selhaly.

tiskový zákon 46/2000 Sb.

Zákon kromě jiného definuje vydávání periodik i pro naší obecní tiskovinu. Dočtete se o právech na uveřejnění opravy, nebo o právu zveřejňovat vyvážené a objektivní informace. JInými slovy, aby obecní periodikum placené a vydávané z veřejných prostředků nebylo pouze hlásnou troubou vládnoucí koalice.