Po poměrně zdlouhavé korespondenci žádostí, odmítnutí a odvolání mi Krajský úřad Zlínského kraje dal opět zapravdu, že mám právo, aby mi obec poskytnula vítěznou nabídku Etmonta na veřejné osvětlení. Přeci jen jedná se o zakázku v hodnotě 1/4 ročního rozpočtu obce.

Povinný (Obec) v zamítnutí napřed argumentoval tím, že požadovaná nabídka do veřejné soutěže nebyla vytvořena z veřejných zdrojů a pak dodatečně přidal argument, že Etmonta považuje svou nabídku za obchodní tajemství. Zvláštní je, že podobná argumentace zaznívala na ZZO 24, když byl dotazován administrátor VZ.

Z předchozích konzultací s ÚOHS a jinými administrátory VZ bylo očekávatelné, jak KÚ Zlínského kraje rozhodne.

Své odůvodnění KÚ Zlínského kraje zahajuje zdůrazněním smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím.

Dále se v textu odůvodnění KÚ Zlínského kraje vypořádává s jednotlivými argumenty povinného – „bez použití veřejných prostředků“ a „jedná se o obchodní tajemství„.

Komentář. Není mi srozumitelný postup obce, přesněji úředníků co zaujali odmítavé stanovisko při poskytnutí dokumentů (P. Hlobil a B. Rušikvasová) a vypracovali odůvodnění odmítnutí. Proč od 24.10.2017 s nimi musím argumentačně soupeřit, aby mi poskytnuli vítěznou nabídku Etmonta veřejné zakázky na veřejné osvětlení v obci? Proč se obec snaží oddaloval poskytnutí? Proč se snaží, abych se k dokumentu nedostal? Skrývá se v nabídce nějaký kostlivec? Byla nabídka nesprávně vyhodnocena hodnotící komisí? Porušil někdo zákon a snaží se to zamést pod koberec? Bojí se, že něco objevím a zveřejním? Nevím kde je pravda. Jen mi přijde podezřelé netransparentní jednání obce spojené s oddalováním (byť zákonným) poskytnutím informací. A je také možné, že se pletu a obec vše okolo veřejné zakázky udělala na 1*. Téměř dvouletá historie okolo veřejného osvětlení mi ale napovídá být spíše ostražitý než shovívavý. Pro korektnost je třeba uvést, že 8.12.2017 povinný poskytnul informace na nosiči dat zaslaným doporučeným dopisem.

Kompletní dokumenty ohledně žádosti ze dne 24.10.2017 naleznete zde.

Krajský úřad Zlínského kraje při místním šetření 14.11.2017 konstatoval, že obec porušila ustanovení §8 odst. 2 Tiskového zákona při vydávání periodika Kostka.

Zjištěné porušení povinnosti obce Kostelec u Holešova, jako vydavatele periodika Kostka, uvedené v Úředním záznamu z místního šetření provedené Krajským úřadem dne 14.11.2017.

Tiskový zákon (TZ – zákon č. 46/2000 Sb.) za porušení jednotlivých paragrafů zákona neuvádí sankce. Výjimkou jsou přestupky uvedené v §17 TZ, což jsou zjednodušeně řečeno povinnosti vydavatele ohledně oznamovací povinnosti, registrace, uvádění povinných údajů či rozesílání povinných výtisků. Za tato porušení jsou v témže §17 TZ uvedeny i sankce. Je zřejmé, že na tuto část zákona se kontrolní a dozorové orgány soustředí a vydavatel by si povinnosti měl ohlídat.

Komentář: Otázkou zůstává, kdo za chybu může a nese odpovědnost. Vydavatelem periodika Kostka je obec Kostelec u Holešova, jejíž statutárním zástupcem je starosta ing. Petr Hlobil. Pak tu máme redakční radu (místostarostka M. Pospíšilíková, bývalá zastupitelka M. Mikešková, vedoucí redaktorka Š. Andrlíková), osobu výkonné redaktorky Š. Andrlíkové a v neposlední řadě i Radu obce (starosta P. Hlobil, místostarostka M. Pospíšilíková, radní V. Rušikvas, radní T. Marek, radní T. Hlobil). Kdo má jaké povinnosti a kompetence je pospáno v dokumentu Kostka – pravidla pro vydavani. Jsem přesvědčen, že kontrolních mechanismů při vydávání periodika Kostka má obec docela dost (výkonná redaktorka, redakční rada). Pokud by tyto interní mechanismy selhaly, pak nejvyšší a poslední odpovědnost má statutární zástupce obce P. Hlobil. Nejenže je poslední instancí ve smyslu kontroly, ale de jure je i jedinou odpovědnou osobou, zda obec koná v souladu s právními předpisy. Obávám se, že příčina bude nejspíše skryta v dlouhodobé neochotě kompetentních osob znát a porozumět textu zákonných norem, nedostatečné a nedůsledné kontrole, v dlouhém souboji o kompetence ventilovanými jako cenzura, neochotě se podrobit zákonům a nastaveným pravidlům. Netvrdím, že to musí být pravda, ale z tříletého pozorování to na mne dělá tento dojem.