ZZO č. 10 – odpověď na otázku z diskuse

23 března, 2016 Petr Žůrek Napsat komentář

Otázka Otomara Böserleho a odpověď zastupitele Žůrka spolu s dalším detailním vysvětlením k dotazované problematice.

Video s otázkou a odpovědí z bodu 11 – diskuse ZZO č. 10 naleznete níže. Jedná se o sestřih originálního záznamu se zachovaným reálným TC a TC od začátku projednávaného bodu. Původní záznam naleznete v příspěvku ZZO č. 10 – videozáznam.

Zjednodušeně řečeno, pan Otomar Böserle se zeptal, na základě čeho mohu odmítnout funkci, kterou zastupitelstvo usnesením schválilo. Že v zákoně 128/2000 Sb. o obcích nic takového nenašel.

Komentář: právní exkurz. Netvrdím, že tento odstavec je přesný, vyčerpávající a neobsahuje chyby. Ale snad pomůže v základní rychlé orientaci.

Nejvyššími zákony v naší zemi jsou ústavní zákony. Listina základních práv a svobod a Ústava České republiky mezi tyto ústavní zákony bezpochyby patří. O stupeň níže z hlediska právní síly zákona pak patří další běžné zákony vyhlašované Parlamentem ČR. O další stupeň níže pak jsou další právní normy jako např. nařízení vlády, vyhlášky, apod. Principielně pokud nižší právní norma je v rozporu s vyšší normou, pak neplatí.

V Listině základních práv a svobod se v Hlavě první čl. 2 odst. 3 píše: „Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“. V Ústavě České republiky v Hlavě první čl. 2 odst. 4 se píše podobný text: „Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“ Dále se v Listině základních práv a svobod v Hlavě druhé oddílu prvním čl. 9 odst. 1 píše: „Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám.“ Odtud tedy plyne, že mne jako občana nikdo k výkonu žádné funkce nemůže nutit, pokud s tím nesouhlasím. To se samozřejmě týká i voleného zastupitele. Logicky tudíž tyto informace z ústavních zákonů nejdou dohledat v zákoně 128/2000 Sb. o obcích, protože jsou obsaženy ve vyšší právní normě.

Drobná poznámka na konec. Výše uvedené se netýká situace, kdy budete v pracovním poměru. Tam je to složitější díky tomu, že jste dobrovolně vstoupili do pracovního poměru a tím pádem se musíte +/- podřizovat příkazům zaměstnavatele. Na tomto místě je dobré poznamenat, že zastupitelé včetně funkcionářů obce (jako starosta, místostarosta, předseda výboru, apod) nejsou zaměstnanci obce, byť za výkon funkce pobírají odměnu. Tedy z výkonu svého mandátu či funkce nejsou v pracovním poměru a ustanovení zákoníku práce se nedají aplikovat.

názory

O co vám jde pane Žůrku?

21 března, 2016 Petr Žůrek Komentáře: 3

Během sedmihodinového prosincového ZZO č. 9 mi pan Hlobil několikrát položil otázku: O co vám jde pane Žůrku? Z videa ZZO je zřejmé, že prostor pro pragmatickou odpověď a argumenty byl minimální.

Po prosincovém ZZO č. 9 jsem cítil zodpovědnost odpovědět na několikrát položenou otázku a vysvětlit svoje postoje. 3 dny po zastupitelstvu jsem 11.12.2015 rozeslal všem zastupitelům e-mail s odpovědí, který je vám k dispozici k přečtení.

Předně bych rád zopakoval co jsem řekl a napsal již mnohokrát. Chci rozvíjet a hájit zájmy obce a občanů Kostelce u Holešova. Nikdy jsem nebyl proti, že by obec měla do něčeho z obecních peněz zainvestovat. Pokud jsem něco oponoval, tak to byl způsob, jak toho má obec dosáhnout. Jinými slovy legálnost procesů od schválení zastupitelstvem či radou, transparentností zakázek a výběrových řízení, soulad všech kroků se zákonem. Víte, doba se hodně posunula. Už to není o prostém nadšení, že v obci za veřejné peníze a třeba i částečně svépomocí, uděláme něco pro sebe. Dnes je to především a hlavně o procesech a dodržování zákonů při nakládání s věřejnými financemi a majetkem. Vzniklo a neustále vzniká mnoho zákonů jako pojistky proti potenciálnímu zneužívání veřejných a evropských peněz. Je to celkem logické. Obce a města si historicky vydobyla poměrně velkou samostatnost, svobodu a pravomoce. A k tomu má většinou místní kontrolní mechanismy. Proč ne, zní to logicky. Ovšem ve chvíli, kdy do obce dorazí peníze ze státního rozpočtu nebo EU, tak se logicky stát či EU bude zajímat, jak obec s penězi nakládá. A jsme u nezbytných byrokratických procesů, které obec musí plnit tak jak jí zákon přikazuje.

Dovolím si tady zmínit jeden zásadní princip, který možná neznáte, či si jej neuvědomujete. Občan může činit cokoliv, co není zákonem výslovně zakázáno. Obec (instituce) může činit pouze to, co je jí zákonem dovoleno. Toto je dost zásadní rozdíl a ne všichni si to uvědomíme když přejdeme z „právního stavu“ občan do role instituce. Jako občané máme zhruba povědomí, v čem nás zákon omezuje (co nám zakazuje). Většinou to intuitivně cítíme, co si můžeme a nemůžeme dovolit. Jako instituce (obec) už s intuicí nevystačíme. Obec se musí řídit exaktním textem zákonů a paragrafů a přesně dle nich konat. Naprosto špatně je volná interpretace zákonů obcí. Vykládat zákon má právo jen a jen soud.

Během posledních několika let jsem kvůli výběrovým řízením na digitalizaci kina projezdil několikrát republiku. Jednal a pomáhal jsem mnoha starostům, místostarostům či zastupitelům. Byla (a je) to pestrá zkušennost, jak jinde vedou obec/město. Jak řeší investice za podpory grantů. Jak města/obce zvládají veřejné zakázky (VZ) a jak mají/nemají zvládnuté procesy okolo VZ. Někde jsme to zvládli rychle a napoprvé (6 měsíců), někde to trvalo 2,5 roku, někde jsme museli řešit stížnosti od ÚHOS. I když jsem u VZ plnil roli přizvaného odborníka, snažil jsem se místním naslouchat a tím vlastně své znalosti obohacovat. Když jsem se stal zastupitelem v naší obci tak jsem se domníval, že obec a zastupitelé Kostelce mé zkušennosti, jak ve VZ nedělat chyby a jak nepostupovat v rozporu se zákonem, ocení a využijí. Asi moje nadšení pro věc bylo předčasné. Možná to bude chtít více času. Možná bude potřeba počkat na razantnější chybu, která ostatní zastupitele zvedne ze židlí a uvědomí si spoluzodpovědnost za chyby při rozhodování. Já svůj postoj nezměním. Chci a musím postupovat v souladu se zákonem. Jsem spoluzodpovědný za konání v obci. A jestliže dokáži rozpoznat, že je konáno v rozporu se zákonem, musím se jako občan i jako zastupitel pokusit o nápravu.

Pan Hlobil často na můj účet cituje můj slib zastupitele: „… funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce Kostelec u Holešova a jejích občanů a řídit se Ústavou a zákony ČR“. Poukazuje však jen na první část textu „zájmu obce a jejích občanů“ s tím, že nejednám v zájmu občanů a obce. Přečtěte si pozorně celý text slibu. Jeho nedílnou součástí je i druhá polovina věty „budu se řídit Ústavou a zákony ČR“. Jinými slovy je nemyslitelné, abych nadřazoval zájem obce a občanů nad Ústavu a zákony. To přece není možné. Naposledy byl takto nepravomocně odsouzen starosta Lipnice na 3 roky s podmínkou na 5 let, že kvůli dobru obce porušoval zákony. Tak touto cestou opravdu nepůjdu.

Vedení obce je veřejný výkon státní správy. Slovo veřejný není nadarmo tučně. Na obci se pracuje s veřejnými prostředky a spolu s konáním vedení obce musí být pod veřejnou kontrolou. Tak to je v ostatních obcích, tak to je ve městech, tak to je v parlamentu a senátu, tak to je ve vládě. Bez veřejné kontroly to v demokracii nejde. Samozřejmě ve velké politice veřejnou kontrolu dělají hlavně média, neziskovky a v menšině jednotlivci. U nás v obci veřejnou kontrolu musíme dělat my sami, nikdo jiný to za nás neudělá. Je to především náš zájem o naší obec. To že se dosud minimum lidí zajímalo o veřejnou kontrolu není správné. Možná je to nezajímalo, možná se báli, možná nevěděli jak na to, možná problematice nerozuměli. Netuším, kde je pravda. Ale určitě vím, že co se děje na zastupitelstvu by občané měli vědět a vidět. Jaká rozhodnutí udělá vedení obce a jak je vyhodnotí kontrola, by občané měli vědět. Takže s dovolením budu pokračovat ve veřejné kontrole, budu občanům Kostelce dohledávat a zveřejňovat informace, které se k nim třeba nedostaly. Budu pokračovat s upozorňováním na nesoulad se zákony při výkonu obecní samosprávy. Cítím to jako povinnost k obci a občanům, jestliže znalosti k dané problematice mám. A proč to dělám na tomto serveru kostelecuholesova.eu? Rozhodnutí padlo po prosincovém ZZO č. 9. Záznamu je 7 hodin, ale zkuste si pustit třeba úvodní bod a věřím, že mi dáte zapravdu. Klidně a pragmaticky vysvětlit fakta opravdu nešlo. Odpovědět na položenou otázku nápodobně. Výkřiky „to si čti doma svý starý“ při mojí citaci zákona jsou jen smutným koncem kulturnosti ZZO. Předsedající vlastně schůzi ani moc neřídil, lidé se překřikovali, jednací řád ZO nikdo moc nedodržoval. Došel jsem k závěru, že jedině publicistický blok s videozáznamy, dokumenty a texty by mohl dojít sluchu a zraku občanům Kostelce.

Nezlobím se na nikoho, že stejně jako já nevidí nesoulad se zákony v konání vedení obce. Chápu, že zvyknout si na něco nového chvilku trvá. Věděl jsem, že těch 20 minut pokoření z úvodu prosincového ZZO č. 9 kvůli natáčení kamerou musím vydržet. Věděl jsem, že mám pravdu. Věděl jsem, že 10 zastupitelů hlasujících proti natáčení pravdu nemá. Stejně jako většina protestující veřejnosti. Na záznam a dokumenty od nadřízených orgánů se můžete podívat v dříve publikovaném příspěvku. Na tomto konkrétním případě jsem chtěl demonstrovat, že hlasující většina zastupitelů nemusí mít právně správný názor. Netuším, jestli někdo dokáže ocenit, že zavčasu předjímám chyby, kterých by se obec mohla omylem, nebo z neznalosti dopustit. Možná to není politické, ale cítím povinnost obec a občany na potenciální nesoulad se zákony dopředu upozorňovat. Je to naše obec. Jsou to naše chyby, ale i pozitivní výsledky. A smyslem našeho konání by mělo být, aby chyb bylo co nejméně a pozitivních výsledků co nejvíce.

názory, právní opora

Foto & video: znejte svoje práva a respektujte práva druhých

18 března, 2016 Petr Žůrek 1 komentář

Kdy a co můžete fotografovat nebo natáčet. Kde a jakým způsobem můžete pořízený materiál zveřejňovat. Co je to komerční a editorial licence.

Fotografie a video (dále budu psát fotografie, protože z autorského a licenčního pohledu je to identické) je tvůrčí proces, který je definován autorským zákonem 121/2000 Sb.. Otázku zda jste či nejste profesionál u nás zákon neřeší. V cizině na to, zda jste profesionál či amatér, mají jednoduchou otázku: živíte se tím? Jestli ano, pak jste profesionál.

Připravil jsem lehký náhled do autorského práva, užití děl a typické porušování licenčních podmínek. Výčet samozřejmě není detailní. Snažím se tímto jen zprostředkovat své letité zkušennosti a svůj pohled na danou problematiku.

Komerční a editorial licence

Fotografii určenou pro komerční účely si představte např. jako součást reklamy. Zjednodušeně řečeno, pokud licencí Vaší fotografie někdo vydělává peníze (a nemusí je jen fyzicky vydělat, stačí úmysl), pak se jedná o komerční užití. Komerční fotografie musí být tzv. „čistá“. Tedy musí mít vypořádána všechny práva. Jak osobnostní, tak i ostatní. Od zobrazovaných osob musíte mít písemný souhlas s užitím, musíte si dát pozor na vyhrazená architektonická díla, u interiérů musíte mít souhlas majitele, v záběru nesmí být loga, identifikátory (jako třeba SPZ) atd. Všimněte si jak v televizních seriálech pečlivě přelepují loga na maskách aut. Aby byla fotografie ze Staroměstského náměstí akceptována v komerční licenci, musel jsem víc jak týden velmi pečlivě vymazávat loga a nápisy z markýz, domů a objektů. A dokážete si představit, že těch nápisů a log tam bylo opravdu hodně.

Editorial (novinářská) licence naopak může obsahovat záběry lidí, aniž máte jejich souhlas. Podobně je to s architekturou. Editorial licence má ale své zákonitosti a nezbytně nutné podmínky. Především nesmíte se záběrem manipulovat. Přípustné jsou jen základní úpravy jasu, kontrastu, barevnosti apod. ale tak, aby nebyl změněn původní smysl a charakter snímku.

Pokud si budete fotografovat pouze a jen pro své soukromé účely a nebudete fotografie nikde publikovat, nemusí Vás předchozí rozdělení fotografií na komerční/editorial a s tím spojená omezení trápit. Slovo nikde je ovšem velmi důležité. Znamená to žádný Facebook, žádné posílání kamarádům, žádny YouTube. Teoreticky ani nejbližším.

Podobně si teoreticky můžete fotit a zveřejňovat/vystavovat co chcete a koho chcete, pokud Vaše dílo bude umění. Určitě cítíte tu nejistou půdu, kdo zodpovědně prohlásí a prokáže, že se jedná o umění. Samozřejmě vše za předpokladu, že Vaše dílo nemá základ v díle jiného autora (tedy nevykrádáte jiná díla). Ale to platí obecně pro všechna díla. Uvedu typický příklad (fotografie vlevo). Fotografie nasvícené Eiffelovy věže nemůže být bez souhlasu komerčně užívaná, protože nasvícení je pod ©. Ovšem když objekt nafotíte s dostatečnou kreativitou, je to považováno za umění a fotografii můžete vystavovat, prodat jako umělecké dílo, apod. Ale obávám se, že kdyby tato jakkoliv kreativní fotografie, sama o sobě považovaná za umění, byla použita ke komerčnímu účelu, asi bychom u majitele © osvětlení Eiffelovy věže narazili. Tím chci dokumentovat, že zdánlivě jasná pravidla nemusí být v detailech a způsobu provedení až tak jasná a jednoznačná, jak se na první pohled zdá.

Užití licence

Kdokoliv kdo chce použít (a je jedno jestli zveřejnit na webu, na přednášce, nebo na přáníčku k svátku) Vaší fotografii, musí mít od autora písemný souhlas (to mimochodem odsouhlasujete i na FB a YT). Písemný souhlas musí obsahovat k čemu a v jakém rozsahu se licence poskytuje. Dalším důležitým momentem je, jestli je licence převoditelná na třetí subjekt (tedy jestli bez Vašeho vědomí může nabyvatel poskytnout licenci někomu dalšímu). V neposlední řadě v licenčních podmínkách je podstatné, zda nabyvatel může do Vašeho díla zasahovat (editovat, modifikovat), nebo ne.

Obecně platí, že autorství je nepřevoditelné – dílo je navěky vaše. Nemůžete se ho zříct či prodat. Můžete maximálně prodat/poskytnout licenci – jednorázovou, nebo se nechat zastupovat agenturou. Dobrá rada: prodávejte vždy licenci a ne fotografii. To je trochu právní disproporce v našem AZ. Detaily nebudu rozepisovat, vysvětlím individuálně kdo bude mít zájem.

Obvyklé chyby

Stáhnete si fotografii např. z webu a použijete jí ve svých materiálech. Pokud není obrázek v licenci free nebo Common license, je to s největší pravděpodobností špatně a porušujete práva autora. Záleží ale na licenčních podmínkách zdroje. Pozor na podmínky! To že si někde fotku stáhnete zdarma ještě neznamená, že jí tento server vlastní legálně.

Dostanete fotografii a zveřejníte jí. Pokud nemáte od autora povolení k užití, je to špatně a porušujete autorova práva a dost možná i práva třetích osob jichž se obsah fotografie dotýká.

Jaké sankce hrozí? Podle §40 zákona 121/2000 Sb. za neoprávněné užítí náleží autorovi dvojnásobek obvyklé odměny za licenci. Zákon říká rovnou dvojnásobek ceny. K tomu si připočtěte náklady na právníky a pohybujete se v desítkách tisíc.

Veřejné projevy

Specifickou oblastí je focení veřejných osob (politiků, celebrit, atd.). Tam se můžeme dostat ke konfliktu mezi právem na informace a ochranou osobnosti. Obecně je zažité, že veřejně činná osoba musí strpět zájem médií. V běžné praxi seriózní žurnalistiky nebývá problém. Extrémní bulvár balancuje často za hranou a pak celebritám a politikům někdy nezbývá než věc nechat posoudit soudu. Další samostatnou oblastí je focení na veřejných zasedáních veřejné správy. Pro porozumnění problematiky tohoto odstavce doporučuji dokumenty přiložené k mému staršímu příspěvku: Nahrávání veřejného zasedání zastupitelstva obce Kostelec u Holešova.

dokumenty

Kácení stromů v obci

17 března, 2016 Petr Žůrek Napsat komentář

Dokumenty ohledně kácení stromů v extravilánu obce a následné kontroly Inspekcí životního prostředí.

Dne 14.12.2015 proběhla na Obecním úřadě kontrola Inspekce životního prostředí. Protokol z kontroly, či zmínku, že kontrola proběhla, jsem nenašel v žádném zápise z jednání RO nebo ZO. Jakožto nástroj kontroly činnosti veřejné správy dávám touto cestou dokument k dispozici široké veřejnosti. Pokud nechcete číst celý protokol, podívejte se na zjištěné skutečnosti.

Pozornosti doporučuji také závěr kontroly.

Z popisu zjištěných skutečností a závěru vyplývá, že vydávající úřední osoba (p. Hlobil jako statutární zástupce Obecního úřadu) se při vydávání rozhodnutí neřídil úkoly a postupy předepsanými zákonem. Žádné z rozhodnutí neobsahuje bezpodmínečný dendrologický posudek a neukládá náhradní výsadbu. Absentuje nabytí právní moci, které by měl stvrdit vydávající Úřad či úřední osoba.

Rozhodnutí, jež byla předmětem kontroly.

Dokumenty jsou publikovány tak, jak byly poskytnuty obcí (p. Hlobil) a Inspekcí životního prostředí na základě mé žádosti podle zákona 123/1998 Sb. o poskytování informací o životním prostředí.

Komentář: právní exkurz. Netvrdím, že tento odstavec je přesný, vyčerpávající a neobsahuje chyby. Ale snad pomůže v základní rychlé orientaci.

V přenesené působnosti působí Obecní úřad jako výkonný nástroj státu pro státem řešené/spravované agendy. Statutárním zástupcem Obecního úřadu v našem případě je starosta Hlobil a je jen a pouze na něm zabezpečení výkonu agendy přenesené působnosti. Některá agenda je starostou delegována – např. matriční nebo CzechPoint (výpisy, ověřování, apod) a to řeší matrikářka. Do agendy starosty dále patří např. ochrana přírody a krajiny či další činnosti.

V samostatné působnosti působí obec se svou typickou strukturou: starosta, místostarosta a zaměstnanci obce. Obec řeší místní záležitosti; v podstatě všechno ostatní co není v pravomoci Obecního úřadu. Starosta rozhoduje o záležitostech svěřených mu radou obce a plní úkoly vyplývající ze zákona 128/2000 Sb. a dalších zákonů. Statutární zástupce obce je v našem případě opět starosta Hlobil. Zastupuje jej místostarostka. Uvolněný a plně placený funkcionář je starosta, částečně placená (asi 20% platu starosty) je místostarostka. Je zřejmé, že zodpovědnost za kompletní řešení veškeré agendy obce je opět na starostovi, a nepoměrně menší část pak řeší místostarostka.

V tomto konkrétním případě ochrany přírody a krajiny obec požádá Obecní úřad o rozhodnutí ohledně kácení. Obecní úřad vystaví rozhodnutí a doručí ho obci. Zjednodušeně řečeno starosta (ve dvojroli 2 úřadů) sám sobě vyhotoví úřední rozhodnutí.

komentáře

Záměrná Hlobilova lež, nebo ztráta paměti?

10 března, 2016 Petr Žůrek Napsat komentář

Dohledal jsem v archivech doklady, jak to tenkrát bylo s volbou starosty ve volbách roku 1990. Protože už to je 24 let, pana Hlobila zasvrběla dlaň a pokusil se lží změnit historii obce.

V květnu roku 2009 jsem se vrátil ke kořenům naší rodiny, do našeho domu v Kostelci. Měl jsem logickou potřebu poznat co se v mezičase v obci odehrálo a pochopit jak obec a lidé uvnitř žijí. Často jsem se přitom potkával s termínem šestidenní starosta. Bral jsem to spíš jako nějaký lokální folklór, kterému rozumí jen místní a moc jsem nad tím nepřemýšlel.

Po nějakém čase jsem pociťoval zodpovědnost zajímat se také o konání vedení obce a docházel jsem na zasedání ZO. Hostů se nás sešlo jen pár, někdy by to nebylo ani na mariáš. Ale jeden host se nedal přehlédnout. Pán, který si počkal na diskuzi a potom plamenně, květnatě a rozvláčně ventiloval své myšlenky. Netušil jsem o koho se jedná. Zpočátku jsem měl upřímnou snahu pochopit a porozumnět myšlence co nám chce sdělit. Po několika vystoupeních jsem pochopil, že to je marná snaha. Scénář jeho vystoupení byl v podstatě stejný: u druhé věty jste přestali chápat myšlenku sdělení, přeskakoval z tématu na téma, ale hlavně dlouho a únavně mluvil.

Řekl jsem si, lidé jsou různí a je to jeho styl života co si zvolil. Pokud neškodí obci a neubližuje lidem, tak ať se projevuje jak chce. Máme ostatně demokracii a pluralita názorů a činů k ní patří.

Blížily se volby a mnohé se začalo měnit. Předně nešlo přehlédnout aktivitu p. Hlobila, jak s diplomatkou v ruce intenzivně obchází obec. A pak jsem těsně před volbami našel ve schránce zvláštní list papíru. Byl to rozhovor z obecního zpravodaje Kostka č. 3/2014 uveřejněného na straně 8. Zaujala mne především tato část odpovědi na otázku redaktora (volně interpretuji), zda byl v minulosti šestidenním starostou.

Ti z Vás co mne znají si dokáží představit, jak mne tato věta nadzvedla. A protože p. Hlobil své tvrzení nedoložil, začal jsem pátrat. Přeci dokumenty o tak zásadním úkonu jako je volba starosty – statutárního zástupce obce – musí někde existovat a být dohledatelné. Je to právní úkon, který musí mít své náležitosti a oporu v zákoně. První co mi napadlo byla obecní kronika. Stránku, která je věnována volbám roku 1990 si můžete přečíst zde.

Kronikář jasně popsal co se odehrálo:

5.12.1990 zasedlo úvodní zastupitelstvo a zvolilo 9 hlasy p. Hlobila starostou (viz obrázek výše)
10.12.1990 rozhodlo ZO, že funkce starosty bude uvolněná (viz obrázek níže)
11.12.1990 předal starosta Hlobil písemnou rezignaci na funkci starosty
19.12.1990 zasedalo 2. ZZO a zvolilo starostou p. Weinlicha

Ze záznamu kroniky je tedy naprosto zřejmé, že p. Hlobil se legitimně a regulérně 5.12.1990 stal volbou zastupitelů starostou obce Kostelec u Holešova a následně po 6 dnech ve funkci dne 11.12.1990 odstoupil rezignací dle litery zákona. Tedy je pravda, že starostou byl 6 dní.

Samozřejmě někdo může namítnout, že kronikář to popletl. Je to možné, ale dost nepravděpodobné. Kronikáři jsou poměrně hodně vzděláváni v tom, jak mají vést kroniky, jak je psát a formulovat objektivní skutečnosti.

Abych předešel dohadům, vydal jsem se hledat ještě pádnější a silnější důkazy – zápisy z 1. a 2. zasedání zastupitelstva obce. Našel jsem je a potvrdily mé tvrzení z názvu blogu: buď pan šestidenní starosta Hlobil záměrně lže, nebo trpí ztrátou paměti. Posuďte sami.

Pokud nechcete studovat a procházet výše uvedené dokumenty, nabízím rychlejší pohled na podstatné části:

volba starosty 5.12.1990

přijetí funkce a úvodní projev 5.12.1990

Určitě Vaší pozornosti neunikl text v zápise: „… poděkoval za důvěru a přijal úřad starosty obecního úřadu. …“. Pokud větu ze zápisu porovnáme s veřejným tvrzením šestidenního starosty Hlobila „… kandidát převzetí funkce odmítne, ke zvolení … nedošlo a kandidát se v důsledku volby nemohl stát starostou.“, musí být každému kdo chápe psaný text jasné, že někdo lže a překrucuje historická fakta. Papírový dokument z 5.12.1990 to nebude. Zbývá nám tedy náš aktuální starosta obce s vypáleným cejchem překrucovače historických faktů.

Niže je rychlý pohled na podstatné části z 2. ZO s novou volbou starosty.

podklady předsedajícího 19.12.1990

usnesení 19.12.1990

zápis 19.12.1990

Je korektní (abych předešel spekulativním výkladům) věnovat se ještě uváděné podmínce p. Hlobila, že „bude vykonávat funkci při zaměstnání“. Tehdy platný zákon o obcích 367/1990 Sb. v § 29 odst. 3 „složení slibu s výhradou“ považuje za ztrátu mandátu. Z litery zákona je tedy zřejmé, že podmiňovat přijetí mandátu či funkce nějakou podmínkou nelze. Je to celkem logické, protože z kandidatury by se pak mohl stát obchod a to zákonodárce určitě nechtěl. Druhý a podstatnější protiargument je, že 5.12.1990 po regulérní volbě šestidenní starosta ve své řeči nejprve funkci bez výhrad přijal a až na konci svého projevu uvedl, že bude vykonávat funkci starosty při zaměstnání. To ostatně bez problémů mohl, protože dle tehdy platného § 32 zákona 367/1990 Sb. „během uvolněné funkce zůstává pracovní poměr a pracovní poměr nelze ze strany zaměstnavatele rozvázat“ (text volně interpetován).

Dovolím si shrnout fakta, která mají oporu v zákonech: p. Hlobil kandidaturu na starostu neodmitnul, řádně byl zvolen a řádně přijal funkci starosty. De jure byl starostou po dobu 6 dnů až do své písemné rezignace. Ostatní slova jsou jen prohlášení bez právní opory nemající význam a souvislost s právním aktem volby statutárního zástupce. To že po 6 dnech rezignoval je fakt. Jaké jsou důvody rezignace je z právního hlediska nepodstatné, protože uvádění rezignačních důvodů zákon neuvádí ani nevyžaduje. Jinými slovy, rezignující si může napsat cokoliv.

Moje kostelecká babička s dědou mi vždy říkali: lhát se nemá. Je sice jiná doba, ale dezinterpretovat historická fakta, překrucovat historii lhaním je opravdu špatně. Odstup 24 let se může zdát dostatečný, aby se šestidenní starosta Hlobil pokusil o účelové vymytí pravdy z myslí lidí. My jako občané i jako obec bychom měli být ostražití, aby k takovým excesům nedocházelo. Měli bychom bránit pravdu, demokracii, právo a spravedlnost každého z nás a zároveň nás všech. Každý na své úrovni, každý svou měrou. Jsem přesvědčen, že aktuálně nejvyšší představitel obce nemá právo nás všechny takto obelhávat a pokřivovat pravdu. Věřím tomu, že ve svém přesvědčení nejsem a nebudu sám.

komentáře

Audit obce za 1. pololetí 2015

8 března, 2016 Petr Žůrek Napsat komentář

V říjnu 2015 proběhl pravidelný audit hospodaření, do nějž patří i kontrola procesů při výběrových řízeních. Po mnoho let obec dostávala systematicky od auditora to nejvyšší hodnocení (označované A). To není samozřejmý výsledek. Nicméně po mnoho let známka A za audit říká, že obec pracuje v souladu se zákony a vyhláškami, neporušuje pravidla v účetnictví, výběrová řízení jsou procesována korektně a transparentně. Samozřejmě audit s nejvyšší známkou A má přímý vliv na hodnocení obce vzhledem k nadřízeným orgánům a institucím, ale především v kredibilitě obce pro půjčky, úvěry, granty a dotace. Je celkem logické, že poskytovatelé dotací či půjček budou obezřetelnější, pokud obec má vady nalezené auditorem.

Audit jež proběhl v říjnu 2015, hodnotil obec za 1. pololetí roku 2015. Je to tedy dílčí audit – druhá polovina roku 2015 bude předmětem auditu naplánovaného na březen 2016.

Možná se ptáte, proč tolik sleduji právě výsledky auditu za 1. pololetí 2015. Důvod je jednoduchý. V roce 2015 došlo ke změně vedení obce a byl jsem zvědavý, zda externí nezávislý auditor pozná změnu ve vedení obce (přesněji případný nesoulad se zákony), nebo ne . Objektivně je nutné říci, že účetní obce zůstala stejná – ta má vliv na čistě účetní záležitosti. Vedení obce (p. Hlobil jako starosta) má vliv na výběrová řízení a procesy okolo, uzavírané smlouvy, transparentnost konání, vyloučení diskriminace uchazečů, atd.

Kompletní zprávu auditora si můžete přečíst zde Zápis č. 25 2015 IAK z dílčího přezkoumání hospodaření obce. Dokument je z větší části asi pro většinu příliš odborný. Nicméně závěry uvedené na stranách 6-8 jsou čtivé a myslím že srozumitelné běžnému čtenáři.

Výše uvedený text je na straně 6 v části Dokumentace k veřejným zakázkám. Jednoduše řečeno auditorka konstatuje, že ukončení procesu výběrového řízení „Stavební úpravy hasičské zbrojnice Kostelec u Holešova“ je nesprávně provedeno – nebylo vyhotoveno rozhodnutí starosty o výběru nejvhodnější nabídky. Možná se to může zdát byrokratické, ale z právního pohledu je to nezbytně nutná podmínka. Starosta je statutární zástupce obce a on takové rozhodnutí musí udělat (pokud ZO nepověří tímto úkonem někoho jiného). To že výběrová komise vybere uchazeče má pouze a jen doporučující charakter pro zadavatele (tedy obec). Chyba to sice nebyla kritická, ale zcela zbytečná a přímo si to říkalo o výtku auditora. Rozhodnutí p. Hlobil dodatečně vyhotovil v průběhu auditu.

Podstatnější je výše popsaná chyba auditorem. Každá smlouva nad 500 tis. Kč musí být uveřejněna na profilu zadavatele. Tato zákonná podmínka je uvedena v §147a zákona 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Vedení obce se dlouho mylně domnívalo, že když dělá veřejnou zakázku mimo režim tohoto zákona (tedy nespadá do zákonem stanovených limitů), nemusí se obsahem a povinnostmi vyplývajícími z tohoto zákona zabývat. Auditorka je tvrdě vyvedla z omylu. Totiž zveřejňování smluv bylo zahrnuto v jedné z posledních novelizací zákona právě proto, aby výběrová řízení byla pod kontrolou veřejnosti a omezilo se případné korupční jednání.

V závěrech dílčího přezkoumání v bodě B na straně 7 a 8 auditorka uvádí:

Ačkoliv auditorka tentokrát ve své zprávě chyby a nedostatky definovala jako méně závažné, je to významně zdvižený varovný prst. Pokud obec tyto chyby bude opakovat v následujících obdobích, auditorka nejspíš bude muset udělat razantnější závěry. Ona je tu od toho, aby dohlížela na konání obce, zda je v souladu se zákony. Nám nezbývá než doufat, že vedení obce pochopilo chyby kterých se dopustilo. Na nás zastupitelích a občanech je, abychom včas a v předstihu upozorňovali vedení obce, zhmotněné do osoby p. Hlobila, na nesoulad se zákony při výkonu obecní samosprávy.

Chápu, že nikdo nemůže dokonale znát všechny zákony, předpisy a nařízení. Ale cesta selského rozumu, jak jí rád zmiňuje zastupitel Rušikvas, je slepá a špatná. Dnes takto výkon obecní samosprávy nefunguje – dnes je to především o úřadování a procesování dokumentů podle zákonů. Pokud vedení obce nezná dokonale všechny zákony, musí být přinejmenším vybaveno dostatečným pudem sebezáchovy, který bude protiváhou ega z opojení mocí. Vedení obce v osobě p. Hlobila, jako jediného uvolněného a placeného úředníka obce, musí nalézt cestu a schopnost jak dohledávat informace. Klíčovou součástí je samozřejmě pokora, schopnost naslouchat a vnímat co ostatní říkají.

Stále musíme mít na paměti, že jde o naší obec. A i když jednotlivý úředník udělá chybu, sankce jdou na vrub obce. Na nás všech v obci, a zastupitelích zvlášť, je, abychom se snažili předcházet chybám s následky pro obec. Lidé přicházejí a odcházejí. To se týká i politiků a úředníků. Ale obec zde zůstává. A na obci zůstane také břemeno chyb a zátěže způsobených politiky a úředníky.

dokumenty, ZZO č. 10

ZZO č.10 – videozáznam

7 března, 2016 Petr Žůrek Komentáře: 2

Plný a nezkrácený autentický videozáznam veřejného zasedání ZO č. 10 konaného dne 3. března 2016 v zasedací místnosti Obecního úřadu v Kostelci u Holešova. Pro přehlednost je záznam rozdělen podle jednacích bodů. Pro lepší orientaci je do každého záznamu vložen TC (time code) reálného času a zároveň TC od začátku projednávání konkrétního bodu.

Bod 1 programu: projednávání námitek ke starším zápisům a schvalování programu ZZO č. 10. Délka 41:48