Dohledal jsem v archivech doklady, jak to tenkrát bylo s volbou starosty ve volbách roku 1990. Protože už to je 24 let, pana Hlobila zasvrběla dlaň a pokusil se lží změnit historii obce.
V květnu roku 2009 jsem se vrátil ke kořenům naší rodiny, do našeho domu v Kostelci. Měl jsem logickou potřebu poznat co se v mezičase v obci odehrálo a pochopit jak obec a lidé uvnitř žijí. Často jsem se přitom potkával s termínem šestidenní starosta. Bral jsem to spíš jako nějaký lokální folklór, kterému rozumí jen místní a moc jsem nad tím nepřemýšlel.
Po nějakém čase jsem pociťoval zodpovědnost zajímat se také o konání vedení obce a docházel jsem na zasedání ZO. Hostů se nás sešlo jen pár, někdy by to nebylo ani na mariáš. Ale jeden host se nedal přehlédnout. Pán, který si počkal na diskuzi a potom plamenně, květnatě a rozvláčně ventiloval své myšlenky. Netušil jsem o koho se jedná. Zpočátku jsem měl upřímnou snahu pochopit a porozumnět myšlence co nám chce sdělit. Po několika vystoupeních jsem pochopil, že to je marná snaha. Scénář jeho vystoupení byl v podstatě stejný: u druhé věty jste přestali chápat myšlenku sdělení, přeskakoval z tématu na téma, ale hlavně dlouho a únavně mluvil.
Řekl jsem si, lidé jsou různí a je to jeho styl života co si zvolil. Pokud neškodí obci a neubližuje lidem, tak ať se projevuje jak chce. Máme ostatně demokracii a pluralita názorů a činů k ní patří.
Blížily se volby a mnohé se začalo měnit. Předně nešlo přehlédnout aktivitu p. Hlobila, jak s diplomatkou v ruce intenzivně obchází obec. A pak jsem těsně před volbami našel ve schránce zvláštní list papíru. Byl to rozhovor z obecního zpravodaje Kostka č. 3/2014 uveřejněného na straně 8. Zaujala mne především tato část odpovědi na otázku redaktora (volně interpretuji), zda byl v minulosti šestidenním starostou.
Ti z Vás co mne znají si dokáží představit, jak mne tato věta nadzvedla. A protože p. Hlobil své tvrzení nedoložil, začal jsem pátrat. Přeci dokumenty o tak zásadním úkonu jako je volba starosty – statutárního zástupce obce – musí někde existovat a být dohledatelné. Je to právní úkon, který musí mít své náležitosti a oporu v zákoně. První co mi napadlo byla obecní kronika. Stránku, která je věnována volbám roku 1990 si můžete přečíst zde.
Kronikář jasně popsal co se odehrálo:
- 5.12.1990 zasedlo úvodní zastupitelstvo a zvolilo 9 hlasy p. Hlobila starostou (viz obrázek výše)
- 10.12.1990 rozhodlo ZO, že funkce starosty bude uvolněná (viz obrázek níže)
- 11.12.1990 předal starosta Hlobil písemnou rezignaci na funkci starosty
- 19.12.1990 zasedalo 2. ZZO a zvolilo starostou p. Weinlicha
Ze záznamu kroniky je tedy naprosto zřejmé, že p. Hlobil se legitimně a regulérně 5.12.1990 stal volbou zastupitelů starostou obce Kostelec u Holešova a následně po 6 dnech ve funkci dne 11.12.1990 odstoupil rezignací dle litery zákona. Tedy je pravda, že starostou byl 6 dní.
Samozřejmě někdo může namítnout, že kronikář to popletl. Je to možné, ale dost nepravděpodobné. Kronikáři jsou poměrně hodně vzděláváni v tom, jak mají vést kroniky, jak je psát a formulovat objektivní skutečnosti.
Abych předešel dohadům, vydal jsem se hledat ještě pádnější a silnější důkazy – zápisy z 1. a 2. zasedání zastupitelstva obce. Našel jsem je a potvrdily mé tvrzení z názvu blogu: buď pan šestidenní starosta Hlobil záměrně lže, nebo trpí ztrátou paměti. Posuďte sami.
- zápis z 1. zasedání ZO 5.12.1990
- usnesení z 1. zasedání ZO 5.12.1990
- zápis z 2. zasedání ZO 19.12.1990
- usnesení 2. zasedání ZO 19.12.1990
- podklady předsedajícího pro 2. jedníní ZO 19.12.1990
Pokud nechcete studovat a procházet výše uvedené dokumenty, nabízím rychlejší pohled na podstatné části:
volba starosty 5.12.1990
přijetí funkce a úvodní projev 5.12.1990
Určitě Vaší pozornosti neunikl text v zápise: „… poděkoval za důvěru a přijal úřad starosty obecního úřadu. …“. Pokud větu ze zápisu porovnáme s veřejným tvrzením šestidenního starosty Hlobila „… kandidát převzetí funkce odmítne, ke zvolení … nedošlo a kandidát se v důsledku volby nemohl stát starostou.“, musí být každému kdo chápe psaný text jasné, že někdo lže a překrucuje historická fakta. Papírový dokument z 5.12.1990 to nebude. Zbývá nám tedy náš aktuální starosta obce s vypáleným cejchem překrucovače historických faktů.
Niže je rychlý pohled na podstatné části z 2. ZO s novou volbou starosty.
podklady předsedajícího 19.12.1990
usnesení 19.12.1990
zápis 19.12.1990
Je korektní (abych předešel spekulativním výkladům) věnovat se ještě uváděné podmínce p. Hlobila, že „bude vykonávat funkci při zaměstnání“. Tehdy platný zákon o obcích 367/1990 Sb. v § 29 odst. 3 „složení slibu s výhradou“ považuje za ztrátu mandátu. Z litery zákona je tedy zřejmé, že podmiňovat přijetí mandátu či funkce nějakou podmínkou nelze. Je to celkem logické, protože z kandidatury by se pak mohl stát obchod a to zákonodárce určitě nechtěl. Druhý a podstatnější protiargument je, že 5.12.1990 po regulérní volbě šestidenní starosta ve své řeči nejprve funkci bez výhrad přijal a až na konci svého projevu uvedl, že bude vykonávat funkci starosty při zaměstnání. To ostatně bez problémů mohl, protože dle tehdy platného § 32 zákona 367/1990 Sb. „během uvolněné funkce zůstává pracovní poměr a pracovní poměr nelze ze strany zaměstnavatele rozvázat“ (text volně interpetován).
Dovolím si shrnout fakta, která mají oporu v zákonech: p. Hlobil kandidaturu na starostu neodmitnul, řádně byl zvolen a řádně přijal funkci starosty. De jure byl starostou po dobu 6 dnů až do své písemné rezignace. Ostatní slova jsou jen prohlášení bez právní opory nemající význam a souvislost s právním aktem volby statutárního zástupce. To že po 6 dnech rezignoval je fakt. Jaké jsou důvody rezignace je z právního hlediska nepodstatné, protože uvádění rezignačních důvodů zákon neuvádí ani nevyžaduje. Jinými slovy, rezignující si může napsat cokoliv.
Moje kostelecká babička s dědou mi vždy říkali: lhát se nemá. Je sice jiná doba, ale dezinterpretovat historická fakta, překrucovat historii lhaním je opravdu špatně. Odstup 24 let se může zdát dostatečný, aby se šestidenní starosta Hlobil pokusil o účelové vymytí pravdy z myslí lidí. My jako občané i jako obec bychom měli být ostražití, aby k takovým excesům nedocházelo. Měli bychom bránit pravdu, demokracii, právo a spravedlnost každého z nás a zároveň nás všech. Každý na své úrovni, každý svou měrou. Jsem přesvědčen, že aktuálně nejvyšší představitel obce nemá právo nás všechny takto obelhávat a pokřivovat pravdu. Věřím tomu, že ve svém přesvědčení nejsem a nebudu sám.